Rozhovor: čo priniesol Tami pobyt v Thajsku

Milí čitatelia, prinášam vám rozhovor s Tami o tom, čo jej priniesol transformačný pobyt v Thajsku a ako ho vníma o 1,5 roku. Tí, ktorí radšej čítate, prepis rozhovoru (aj s pár fotkami) nájdete pod videom.

Tina: Vítam Tami, ktorá bola s nami v Thajsku, na sebarozvojovom pobyte. 

Ahoj Tami, keď spomínaš na pobyt v Thajsku, aký mal pre teba prínos? 

Tami: Od kdy jsme přijeli zpět, tak si vybavuji tu atmosféru, jak to bylo bezvadné, jak jsem přijela nabitá a já doslova z toho čerpám i dodnes. Myslím, že tím prostředím jsem se mohla dostat hodně do sebe.

I to ráno, ten déšť, vidíš ten východ slunce, ten klid, moře, jóga, u toho to cvičení, nádherné. To bylo naladění se až na vesmír, protože, jestli si vzpomínaš jaké se nám tam děly docela úžasné věci.  

Myslím si, že jsme byly dobrá skupina a je to asi i o tom vedení. Dělala jsi to perfektně a mně se hrozně líbilo, že si se dokázala na každého napojit. A jelo sa v takovém režimu, že jsme ani nevěděli jak jsme se tady do toho cyklu dostaly, rozumíš mi?

Tina: Áno, rozumiem. Musím povedať, že ste tam všetky boli iné typy, aj vekovo. Boli ste tak rôznorodá skupina a aj tak sme boli v tak fantastickom súlade.

Tami: Ano a toho jsem se strašně bála. Jsem si říkala, že jsme tam všechny fakt jiné, tak to nevím jak to klapne. Perfektní, jako neuvěřitelné. Možná paradoxně to bylo ještě lepší, že jsme se dokázaly přes to cvičení na sebe různě podívat a takhle byla obrovská zpětná vazba. Ta sebereflexe, možná díky tomu, že jsme všechny byly tak odlišné.

Tina: Hej, pri tvorivých workshopoch má veľmi veľkú silu keď, ako hovoríš, sú tam rôzny ľudia, keď to vidia z iných pohľadov, aj vekovo, aj skúsenostne. A zároveň, celý pobyt nie sú len tie tvorivé workshopy, ale aj všetko okolo toho. Podľa mňa bolo fantastické, ako sme dokázali vytvoriť slobodu pre každého, každý si môže robiť čo chce, nikto nerieši čo, kto, kam a zároveň sme v absolútnom súlade a všetko bolo v poriadku. To bolo podľa mňa úžasné.

Tami: Úplně jsem se tam vrátila jak to říkáš. To bylo úžasné, že tam měl každý tu svobodu. Já jsem svobodomyslný člověk a v té skupině to bylo úžasné, že fakt nikdo nikoho nenutil. Tam to prostě plynulo, tam bolo to krásné flow. Jo svoboda: nechceš nemusíš, jedem-nejedem. To rozhodnutí bylo krásné, a já, Tinko, z toho čerpám i dodnes.

Tina: Áno, to bola nádhera a ďakujem, že sme sa tam teraz mohli takto preniesť. Komu by si tento pobyt odporučila? 

Tami: Úplně všem. Úplně každému jednomu člověku. To je jedno jestli má v sobě nějaký nepořádek, nebo ho zrovna trápí něco a potrebuje si ujasnit spoustu věcí, nebo jen tak si zarelaxovat. Fakt si myslím, že úplně každý by tam měl jet. 

Samozřejmě tam nejde o to že půjdeš někde na pobyt – tam nejsou Lurdy, že se tam zázračně uzdravíš – tam spíš jde o to, že poznáš samu sebe a zapracuješ obrovsky sám na sobě. A odjíždíš ne jenom se zážitkami ale i s nějakým uvědoměním. Ne jen s takovým chvilkovým. U mně to pořád je. 

Každý den jsme dělaly nějakou aktivitu, ale já mám v hlavě ten svůj jeden obrázek, který jsme malovaly, ten mě provází. Je to rok a půl a přitom to cítím celou dobu. A když se mi stala nějaká ta situace, řeknu, jo to vidím.

Tina: Našla si tam vzorce správania, podľa ktorých sa v živote riadiš a teraz sa ti vlastne ukazuje, kedy sa to deje.

Tami: Jo. A byl to obrázek ze školky, měla jsem tak 3-4 roky. A to bylo takové zvláštní uvědomění, že to dítě v těch 3-4 letech už je tak hotové? Že jsem pořád ve 40 stejná jako to tříleté dítě? A právě vědět co a jak, jak s tím pracovat, bylo to úžasné.

Tina: Teraz máš uvedomenie, prišla si na niečo, čo si robila ako 3-4 ročná. Máš nejaké nastavenie, nejaký typ správania. Keď si uvedomíš, že teraz sa ti deje podobná situácia, čo ti prináša poznanie, že to nastavenie máš z detstva?

Tami: Jindy bych o sobě pochybovala a tady prostě nějakým způsobem vím, že to jsem já a že to jinak nejde, jinak neudělám, že vždycky to takhle bude a že to je v pořádku. Mám pocit, že se mi to ujasnilo, že nemusím mít takové pochybnosti, jestli dělám dobře nebo špatně. Jsem to prostě já. Já jsem se možná hrozně dlouho hledala a tlak a to okolí a co si ostatní budou myslet. Já si myslím, že jako by jsem se zvnitřnila se sebou samou.

Tina: Keď to rozprávaš, naskakujú mi také slová ako lepšia sebaakceptácia, lepšia sebadôvera, lepšie spojenie so sebou samou, lepšie pochopenie…

Tami: Může být.

Tami: Tak to je ono, protože pořád to je obrovský tlak z okolí, máš role doma s dětmi, s partnerem, v práci…  A pořád jsem měla tendence se měnit podle okolí. Vždycky se trošku měníš, ale teď jsem jakoby, nevím jak to mám připodobnit. Jakoby se mi pustil kmen stromu, střed tam je, to jsem já. A mění se (třeba když fouká vítr) lístečky podle potřeby, ale předtím jsem se kymácela celá, celý ten strom. A teď jsem krásně usazená v tom, že vím, že to jsem já. A tohle bylo pro mně obrovské poznání, obrovské. Jako kdyby jsem z toho cvičeni teď odešla, to mám tak živě v sobě…

Tina: Wow, perfektné, wow.

Tina: Pamätáš si, aká zmena nastala? To čo si popísala je, že si si uvedomila kto si a že tvoje správanie je pre teba v poriadku. Je nejaké správanie, ktoré si vďaka celému pobytu a tvorivým workshopom zmenila? Že si niečo, čo si dovtedy robila zmenila na iné? 

Tami: Jo, ale nepřišlo to tak rychle jako skrz tady tu kresbu, to byl úplně jiný proces, a byl to podle mne spíš doprovodný proces skrz meditace. Mohla jsem se zklidnit… Tedy já se asi nezklidním nikdy, ale myslím to v tom smyslu, že já jsem se před tím na všechno hrnula jak buldozér. Změnila jsem práci.. Všechno se nějakým způsobem nějak pohlo… Když změníš myšlení, nebo nastavení v sobě tak se ti fakt všechno mění a je zvláštní, že mne se ten vzorec co jsem měla v předešlém zaměstnání opakuje i v tomto. A jsem, na rozdíl od minula, kdybych se do toho pustila po hlavě, tak já jsem začala přemýšlet. Proč se mi to vrátilo a jak se mám zachovat? Proč se mi to neustále vrací? Uvědomila jsem si, že mně se to vrací 20 let a pokaždé tu situaci řeším stejně, jako buldozér. A tentokrát jsem si řekla: ne!, tohle se mi asi vrací, protože to takhle být nemá. Našla jsem v sobě klid, kdy to přetransformuje do fáze, sice mi to vadí, nebo o tom přemýšlím, ale už to neřeším tak tvrdě. Já si myslím, že mi hodně dalo i to zklidnění, ta meditace. Mně to chybí, musím se přiznat, že mě to hodně chybí. Mám takový střípek, jak jsme meditovaly a jak mi tam to štěňátko přišlo, pamatuješ si na to? 

Tina: Áno áno!

Tami: Mně se líbilo jak jste mi řekli “Pozor, Tami jde pejsek, nelekej se”. To bylo právě tak úžasné, jak kdyby věděl, že budu zrovna potřebovat objetí štěňátka. Přece jen jsme byly daleko od domova. To bylo skvělé, to štěňátko mi udělalo hroznou radost. To byla zase terapie, canisterapie. Takový bonus.

Tina: Hej, tých bonusov tam bolo a to je práve podľa mňa preto, že sme sa dostali do plynutia.

Tami: Furt, pořád! To bylo neuvěřitelné. To snad ani není možné, těch 10 dní co jsme tam byly, zažít všechno. Jak se to stalo? A nemluvím o tom, jak jsme si užívaly jídlo, výlety. Ty byly nádherné. Občas teda dobrodružné!  Ale všichni všechno zvládli, dobrý. 

Tina: Tami veľmi veľmi ti ďakujem za tento rozhovor a teším sa na naše ďalšie cesty.

Tami: No můžu ti říct, že vážně přemýšlím o Srí Lance. Ale samozřejmě, protože už jsem tohle jednou zažila, tak kdybys měla naplněno, tak se tam úplně cpát nechci, protože bych strašně ráda přenechala ostatním aby si vyzkoušeli o čem jsme tady mluvily. Protože mluvit o tom můžeš jak chceš, ale když to zažiješ, tak je to samozřejmě o něčem jiném. A já bych neváhala znovu. A to Srí Lanka může být velmi zajímavá. 

–> Viac o transformačnom pobyte na Srí Lanke sa dozviete tu: Znovuzrodenie na Srí Lanke.

Tina: Ono tá Srí Lanka bude ešte o to trošku iná, že tam máme okrem transformačných tvorivých workshopov aj každodenné masáže, každodennú ayruvédu. Takže to bude ešte o to intenzívnejšie spojenie. Všetky naše časti tam budú naplnené, takže na to sa veľmi veľmi teším.  

Tami: Protože jsme zažily to co jsme zažily, tak úplně cítím, že to musí být obrovská paráda. 

Tina: Jo. 

Tami: Okamžitě to šlo, okamžitě.

Tina: Jo, presne ten istý pocit mám. Trošku je výzva oprostiť sa od očakávaní, že to bude ako Thajsko, pretože to bude iné. Bude to parádne. Bude to iné a zároveň som si stopercentne istá, že to bude parádne. 

Tami: Prostě tak nějakým způsobem víš, protože jo, protože víš jak to probíhalo, jak to tam bylo.

Tina: Ja sa teraz nastavujem tak, že mám naplánovaný rámec, ale presne čo sa ako bude kedy a kde diať, to sa nedá naplánovať. A vlastne som tomu otvorená, budeme reagovať na to, čo sa tam deje. Aj s ľuďmi aj s prostredím, aj napríklad s opatreniami. Všetko to mám pripravené najlepšie ako sa dá, naprílad keby aj bol lock down, tak my vieme byť v rezorte, vieme byť pri mori, vieme byť na pláži, vieme mať terapie, všetko môžeme mať aj keby sa čo dialo a tam si to zariadime tak, ako to bude, a bude to dobre. Bude to v poriadku. 

Tami: Ale já mám pocit, že jsme to měly úplně stejně. Že tak nějak se to vyvíjelo podle situace a tak nenásilně.

Tina: Áno, presne. 

Tami: A vem si to, co nás provázelo už od začátku. Jsme jeli, píchli kolo. A bylo to pořád dobrý. A stálo to za to.

Tina: Stálo to za to.

Tami: A fakt věřím tomu, že všichni do jednoho to máme tady úplně stejně.

Tinka: Hej, ja tiež.

Tami: Jo, ale je to opravdu i tím průvodcem, co jsi ty, protože mne se to v jiných situacích nikdy nestalo. A to jsem měla naproti sobě opravdové kapacity, kterým se nepodařilo se do mě dostat. A mně se líbilo, že to bylo tak nenápadnou formou, že ty děláš jakože “no jo”, ale ty víš co děláš! A ty pak jenom zíráš, že wow! To se fakt stalo! Myslím, že katarze nastala u nás úplně u všech, ale u každého v jiný den. Takže mělas to v plánu. Jo, jo ty sis to určitě rozmýšlela!

Sice je to v ten moment bolestivé, jak to leze ven a dere se to ven, ale ta úleva! Neuvěřitelná! A navždy. To bych přála zažít každému. A myslím, že tady ty pobyty jsou k tomu příhodné.

Tina:  A aj keď príde táto katarzia, to uvedomenie si a uvoľnenie, tak na pobyte je dostatok priestoru, aby si to človek uvedomil, úplne sa do toho ponoril, lebo tam je presne na to čas a priestor. Tam nemusíš začať riešiť, že…

Tami: Jo, ja souhlasím s tebou. A jestli si dobře vzpomínám, tak většinou ten, kdo si prošel touhle fázi, zůstal sám, že? 

Tina: Hej. Po veľmi silných terapiách, keď sa niečo silné otvorilo, vyriešilo, tak ten človek väčšinou povedal, že nepôjdem s vami, alebo idem na vlastnú prechádzku, na vlastné miesto a tým, že to bolo v poriadku, nikto koho do ničoho nenútil, tak sa to mohlo usadiť. 

Tami: Bylo to proste bezvadné. 

Tinka: Tami, ďakujem veľmi pekne za zdieľanie zážitkov a prajem všetko dobré. 

Tami: Já děkuju tobě.